Možná si myslíme, že děti ještě penězům nerozumí, a že není potřeba je tím zatěžovat. Ale děti nás sledují – mnohem víc, než si uvědomujeme. Sledují, jak mluvíme o penězích, jak na ně reagujeme, jak o ně bojujeme, nebo jak je utrácíme.
📽️ Chcete si raději tipy na zlepšení finanční gramotnosti vaší rodiny poslechnout?
Informace z tohoto článku se dozvíte také ve videu „Když se děti dívají: Co je učíme o penězích – i když nechceme“ na mém YouTube kanálu.
Na Threads jsem se zeptala: Jaké hodnoty o penězích byste chtěli předat svým dětem?
35 % lidí odpovědělo, že jde o důležitost investování, 34 % že peníze nejsou všechno, 19 % že je důležité je učit šetřit a 11 % že je třeba umět o nich mluvit. A co vy? Co byste odpověděli vy?
A o kterém z těchto témat jste v posledním měsíci mluvili s dětmi?
Každý rodič si přeje, aby jeho děti v dospělosti uměly dobře zacházet s penězi. Ale odkud by se měly tyto návyky naučit?
Děti se finanční gramotnost neučí tak, že si sednou k nějaké knížce a začnou si o tom něco dobrovolně číst a studovat. Děti ji musí prožít, zažít, vidět na vlastní oči, co to vlastně znamená dobře zacházet s penězi. A to pro každého znamená něco jiného. Pro jednu rodinu to je šetření, pro jinou investování, pro další že peníze nejsou všechno, pro další že se nikdy nesmí zadlužit, nebo že o nich prostě musíme mluvit. Ale pokud to děti nevidí a nemají k tomu vysvětlení, nic moc se nenaučí.
Finanční gramotnost se neučí z knížek, ale prožívá v každodenním životě.
Pojďme si to ukázat na příkladu:
Rodině se rozbije televize a ještě ten den si jdou koupit novou. Věřím, že většina mých čtenářů nežije na dluh a nekupují si spotřební zboží na splátky. Díky tomu, že mají nějaké peníze ušetřené, si mohou novou televizi koupit ještě ten den.
A co vidí dítě? Něco se rozbije -> ten den se to koupí -> a samozřejmě, že je to novější a lepší televize, vždyť ta předchozí byla už 10 let stará, že?
Co udělá dítě, až mu bude 15, 20 let a rozbije se mu telefon nebo notebook? Ještě ten den si koupí nový, lepší, výkonnější, protože viděl celé dětství, že když se rodičům něco rozbije, taky si hned koupili novou věc.
A protože nemá peníze navíc, řekne to kamarádům a ti mu poradí: „V obchodě si to můžeš koupit na splátky. Tak jsme to udělali i my. Stačí jen 4 roky splácet pár stovek a můžeš mít jakýkoliv mobil.“ A tak to udělá.
Rodiče by se takto sice nezachovali, oni si peníze odkládali, nezadlužili se, ale jejich děti ano. Protože jedna věc je chovat se s penězi moudře a druhá věc je o tom s dětmi mluvit a vysvětlovat jim, na základě čeho se rodiče rozhodují.
A jak se tedy rodiče mají zachovat, když se jim něco rozbije?
Můžete dětem třeba říct: „Díky tomu, že v měsíci neutratíme všechno, si můžeme koupit novou věc hned. Kdybychom tak nejednali, museli bychom žít bez televize (což není zase tak velký problém 🙂 ) nebo si ji vzít na splátky, což znamená, že každý měsíc splácíme a v konečném důsledku zaplatíme víc než za samotnou televizi.“
Toto jsou příležitosti, které můžeme buď nechat být, nebo je využít. Pokud je využijeme, můžeme začít s dětmi mluvit o tématech, která jsou pro jeho budoucí finanční zdraví důležitá. Můžeme si s nimi začít povídat například o tom:
- jak funguje dluh a že v konečném důsledku zaplatí více,
- jak se pomalu člověk dostane do dluhové pasti,
- proč není dobré si brát elektroniku na dluh, i když to na první pohled může vypadat lákavě,
- co by dítě udělalo, kdyby se mu rozbila oblíbená věc,
- co dělat, když si chce něco hned koupit, ale nemá na to peníze,
- proč není dobré vždycky všechno utratit,
- jak si nastavit systém nebo metodu, aby si děti část peněz odkládaly stranou.
Na závěr je dobré si uvědomit, že děti nás opravdu pozorují víc, než si myslíme. Nejde jen o to, co jim říkáme, ale o to, co vidí a jak reagujeme na každodenní situace. Když si něco koupíme, když něco opravujeme nebo když se rozhodujeme, co s penězi, všechny tyto momenty pro ně tvoří obraz o tom, jak s penězi zacházet. Místo toho, abychom čekali na nějakou velkou chvíli, kdy jim vše vysvětlíme, můžeme využít každodenní příležitosti, které nám život přináší. Ať už je to právě oprava televize, nebo když si dítě něco chce koupit, ale nemá na to peníze. Tyto malé rozhovory jsou příležitosti, jak budovat zdravý vztah k penězům a předávat jim návyky, které jim pomohou v dospělosti.
